Poruchy řeči u dětí

Poruchy řeči u dětí byly, jsou a budou závažným vývojovým problémem jak pro dítě samotné, tak i pro jeho rodinu. Tyto problémy týkající se výslovnosti je nutné řešit včas a neodkladně. Vyhneme se tak situacím, kdy může být dítě vyčleněno z kolektivu ve škole a podobně.

Epilepsie

Dyslalie:

Jedná se o špatnou výslovnost jedné či více hlásek. Výskyt dyslalie v nižších ročnících ZŠ dosahuje až 25% populace, ve vyšších ročnících nepřekračuje 15%. Postižení touto vadou řeči bývají spíše chlapci než dívky. Poměr je cca asi 60% ku 40% v neprospěch chlapců. Nejčastějším projevem na mluvě bývají písmena r, ř a s. Na výkon čtení nemá dyslalie vliv, ale vady výslovnosti se mohou promítat výrazněji do pravopisu. Dítě totiž píše tak, jak samo mluví a jak samo sebe slyší. Proto je velmi důležité, aby měly vzor v rodině a v nejbližším okolí.

Rhinolalie – huhňavost:

Projevuje se změnou rezonance zvuku hlásek při artikulaci. Její výskyt je poměrně častý a to až u 18% dětí předškolního věku a mladšího školního věku. Rozlišujeme tři hlavní typy rhinolalie a to uzavřenou, otevřenou a smíšenou.

Uzavřená rhinolalie: Příčinou této rhinolálie je zmenšení nosové a nosohltanové dutiny, které můžou být dočasné – například u rýmy nebo trvalé u vrozených vývojových vad. Otevřená rhinolalie: Jedná se o zvýšenou nosovost. Smíšená rhinolalie: Je kombinací otevřené a uzavřené a rhinolalie.

Při tomto postižení řeči je nezbytná spolupráce s logopedem a ORL lékařem. Pokud jsou přítomny i vývojové anomálie, je nutná i přítomnost chirurga.

Palatolalie:

V tomto případě se jedná se o vrozenou vývojovou vadu řeči, která provází rozštěpové vady patra, případně kombinaci rozštěpů patra, čelistí a rtů. Rozštěp je vrozený orgánový defekt, při kterém je typický nedostatečný patrohltanový uzávěr. Můžeme pozorovat opoždění vývoj řeči, spojený se špatnou artikulací a dyslalií. Postižen bývá také hlas dítěte. Kromě spolupráce mezi ORL, chirurgií a logopedií se v tomto případě zapojují i psychologové a to kvůli neestitečnosti rozštěpových vad.

Breptavost:

Jedná se o narušení plynulosti mluvení, při kterém je charakteristické extrémně zrychlené tempo řeči. Důsledkem takové rychlosti řeči je potom vynechávání slabik nebo jejich opakování, přeříkávání se nebo odbočení od tématu rozhovoru. Dítě samotné si většinou tuto poruchu řeči neuvědomuje a je na ni upozorňováno prostřednictvím svého okolí, pro které je taková mluva nesrozumitelná.

Koktavost:

Je porucha plynulosti řeči způsobená křečemi svalstva dechového, hlasového a artikulačního. Dítě si svůj handicap plně uvědomuje, postupně se může měnit postoj ke slovnímu projevu a následně může dojít i k vyhýbání se mluvené řeči. Mezi kritická věková období patří předškolní věk, vstup do 1. třídy, případně puberta. Typické je také střídání klidových fází z atakami tohoto postižení.

Mutizmus:

Je ztráta schopnosti mluvit na základě neurotického nebo psychotického podkladu. Nejčastěji se jedná o tzv. Výběrový mutismus – při kterém dítě odmítá mluvit například u doktora, nejčastěji bývá vázán na konkrétní osoby. V případě kdy je postižený i sluch dítěte hovoříme o tzv. Surdomitusmu. Tyto poruchy se vyskytují jak už bylo řečeno při závažnějších psychických událostech jako například u přeučování leváka na praváka, popřípadě u rodinných problémů – rozvod rodičů a podobně.

Afázie:

Je ztráta již naučených schopností dorozumívat se řečí mluvenou, psanou i čtenou. Jako příčinu můžeme označit ložiskové poranění mozkových tkání. Nejčastější příčinou této poruchy řeči jsou tedy úrazy a poúrazové stavy jedince. Postižení řeči se potom odvíjí od velikosti postižené plochy mozku. Narušená bývá kromě čtení, mluvy a psaní také počítání. Po odeznění poúrazového stavu dochází k reedukaci a znovu si osvojení řeči ve všech jejích formách.

(1311 hodnocení)
Článek Poruchy řeči u dětí byl publikován 12.12.2014 autorem Svět-vitality.cz.
Zdroj:
Vytisknout Doporučit známému

Mohlo by Vás zajímat:


Zdraví a vitalita

Buďte zdraví a vitální v každém věku! Myslete na své zdraví dokud jste mladí.